|
|
Odčiňování duševních útrap primárních obětí
Linhartová, Denisa ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Odčiňování duševních útrap primárních obětí Základem práce je hypotéza, že aktuální systémy odčiňování újmy na zdraví v občanskoprávní a pracovněprávní oblasti neumožňují efektivní odčinění psychické újmy a duševních poruch, když tomuto typu újmy ve stovkách položek poruch zdraví nevěnují ani jednu, respektive právě jednu. Cílem práce je proto analyzovat současný systém odčiňování újem na zdraví z perspektivy duševních poruch, odhalit jeho nedostatky a předložit návrhy de lege ferenda tak, aby vznikl systém komplexní, který umožní co nejefektivnější odčinění všech újem na zdraví. Za účelem ověření hypotézy práce nejdříve v první kapitole hodnotí historický vývoj odčiňování psychické újmy a již neplatnou právní úpravu, jejíž nedostatky jsou cenným podkladem pro vytvoření skutečně efektivních návrhů de lege ferenda. Druhá kapitola obsahuje analýzu odčiňování jednotlivých nároků újmy na zdraví (bolestné, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy) z perspektivy duševních útrap a poruch dle občanskoprávních předpisů a pomocí příkladů z praxe a rozsáhlé judikatury odhaluje jednotlivé limity a nedostatky Metodiky Nejvyššího soudu. Ve třetí kapitole následně hodnotí rovněž systém odčiňování újmy na zdraví v pracovněprávní oblasti. Analýza a komparace obou systémů potvrzuje hypotézu, tedy že...
|
|
|
Bolestné jako základní nárok při ublížení na zdraví
Felix, Vojtěch ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
[Bolestné jako základní nárok při ublížení na zdraví] Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu náhrady bolestného jako základního nároku při ublížení na zdraví podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je zformovat základní přehled zkoumané problematiky v České republice a Anglii a jejich následné kritické srovnání. Tato práce je členěna do pěti samostatných kapitol, každá věnující se jiné části problematiky bolestného pohledem české a anglické právní úpravy. V první kapitole autor pojednává o významných prvcích a institutech předchozí právní úpravy bolestného, a to především s ohledem na jejich vztah a vliv na platnou úpravu náhrady vytrpěné bolesti podle OZ. Zvláštní pozornost autor věnuje vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Druhá kapitole diplomové práce je věnována jednotlivým nárokům, které jsou poškození oprávněni ve srovnávaných právních řádech uplatnit. V rámci této kapitoly se autor dále blíže zaměřuje na silné a slabé stránky pojetí náhrady nemajetkové újmy na zdraví jako jednotného nároku a jako systému dílčích nároků. Třetí kapitola se zaměřuje na analýzu nároku na náhradu vytrpěné bolesti podle české právní úpravy a odčinění bolesti a utrpení (pain and suffering) podle anglického práva....
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení
Zakonovová, Barbora ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři komplexní vhled do problematiky náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení se zaměřením na jednotlivé nároky, které poškozenému zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přiznává. Těmi jsou bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za tzv. další nemajetkové újmy. Autor se snaží o zachycení nejvýznamnější změn, kterých dostála tato úprava během rekodifikace soukromého práva v roce 2014 i změn následných. Úvodní kapitoly jsou obecnějšího charakteru a obsahují důležitý základ, na kterém je vystavěna úprava náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení. Zejména je pojednáno o samotném pojmu nemajetkové újmy, změně pojmosloví v rámci rekodifikace, systematice náhrady újmy, přechodu vnímání odpovědnosti jako sankce (odpovědnost za újmu) k odpovědnosti za jednání člověka či o náhradě újmy na přirozených právech, resp. právech osobnostních. Jádro práce tvoří detailní rozbor ustanovení § 2958 a 2959 občanského zákoníku, které stanoví jednotlivé nároky, způsob náhrady i okruh oprávněných osob, avšak obsahují některé velmi vágní výrazy, které je třeba k určení spravedlivé výše náhrady objasnit. Část práce je věnována Metodice Nejvyššího soudu k náhradě...
|
|
|
Újma na zdraví - komparativní analýza
Kolářová, Magdalena ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé V této diplomové práci je popsána problematika újmy na zdraví v českém a německém občanském právu. Cílem práce je poskytnout přehled o ochraně zdraví v obou právních řádech, o tom, kdy vzniká jeho porušení a jaké následky z toho plynou. K tomu byly použity metody komparativní a analytická. Práce je členěna do tří hlavních kapitol zabývajících se úpravou v německém právním řádu, českém právním řádu a třetí kapitola je věnována srovnání. Pozornost je zaměřena nejprve na ústavněprávní a mezinárodněprávní zakotvení ochrany života a zdraví. Dále je okrajově popsána povinnost nahradit újmu při porušení smluvní povinnosti. Stěžejní pozornost je věnována povinnosti nahradit újmu při porušení zákona - rozebrány jsou předpoklady pro její vznik, stejně jako způsob a rozsah náhrady. Samostatně je popsáno tělo jako předmět občanskoprávní ochrany, zmíněny jsou rovněž případy tzv. "wrongful birth" a "wrongful life" a postavení sekundárních obětí. Německá část navíc obsahuje popis předsmluvní odpovědnosti a závazkového vztahu s ochranným účinkem pro třetí osoby v případech újmy na zdraví. Rekodifikací českého občanského práva byly obě úpravy v oblasti újmy na zdraví přiblíženy. Zřejmě nejvýznamnější rozdíl zůstává v odškodňování sekundárních obětí. Jejich prostá citová újma je v České republice i nadále odčiňována,...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče v českém a německém právu (srovnání)
Resl, Matěj ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce srovnává českou úpravu občanskoprávní odpovědnosti za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče s úpravou německou, která díky svému stabilnímu vývoji může představovat zdroj inspirace. Odlišnosti obou právních úprav lze hodnotit podle toho, zda jsou výhodnější pro škůdce nebo pro poškozeného. Co se týče odlišností německé úpravy výhodnějších pro pacienta, jedná se například o vznik odpovědnosti všech osob zúčastněných na poskytování zdravotní péče za újmu na zdraví, kterou způsobí svým zaviněným protiprávním úkonem, včetně přímé odpovědnosti osoby tzv. použité při činnosti. Díky širšímu pojetí škody v německém občanském zákoníku má dále pacient právo i na náhradu obecně definované nemajetkové újmy, jejíž výše je ponechána na úvaze soudu po zohlednění skutkového stavu konkrétního případu. Zejména pro mladší poškozené pacienty je dále výhodnější a spravedlivější německá úprava určení výše náhrady za ztrátu na výdělku, která nevychází pouze z průměrného výdělku poškozeného před poškozením, ale reflektuje i výši výdělku, který by poškozený dosahoval, pokud by k újmě na zdraví nedošlo. Některé rozdíly německé právní úpravy jsou ale naopak výhodnější z pohledu poskytovatele zdravotní péče. Jedná se například o absenci obdoby § 421a ObčZ v německém občanském zákoníku. Podstatným...
|
|
|
Náhrada újmy při ublížení na zdraví
Piptová, Martina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá především popisem a zhodnocením vývoje občanskoprávní úpravy náhrady nemajetkové újmy na zdraví v souvislosti s přijetím Nového občanského zákoníku. Hlavním cílem práce je rozebrat způsob stanovení výše odčinění této nemajetkové újmy, a to včetně srovnání systému náhrady dle Metodiky Nejvyššího soudu s předchozím systémem náhrady nemajetkové újmy. První kapitola diplomové práce přibližuje teoretická východiska nutná pro vznik povinnosti k náhradě nemajetkové újmy, tedy především deliktní právní odpovědnost a související předpoklady pro její vznik, tedy protiprávní jednání, vznik újmy, příčinnou souvislost a zavinění. Další kapitola popisuje jednotlivé dílčí nároky, které lze do nemajetkové újmy na zdraví zahrnout, tedy bolestné, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy. Dále je v této kapitole rozebrán způsob odčinění těchto nároku a také je zde popsána odborná diskuze nad tím, zda se i po přijetí Nového občanského zákoníku bude jednat o samostatné dílčí nároky v rámci náhrady nemajetkové újmy na zdraví, či se bude nově jednat pouze o jednu celistvou nemajetkovou újmu. Třetí kapitola, jako jádro celé diplomové práce, rozebírá způsob určení výše náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to především v souvislosti s Metodikou...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty ochrany zdraví
Vopěnková, Zdenka ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou občanskoprávní aspekty ochrany zdraví. Jejím cílem je analýza stávající občanskoprávní úpravy práva na ochranu zdraví a její srovnání s právní úpravou v novém občanském zákoníku. Vzhledem k obsáhlosti tématu se práce nezabývá všemi aspekty dané problematiky, ale zaměřuje se zejména na některé v praxi nejvíce diskutované otázky. Přihlíží při tom nejen ke znění zákona a příslušné literatuře, ale zvláštní důraz je kladen zejména na související judikaturu. V některých pasážích je zohledňováno též vrcholné dílo evropské deliktní doktríny - Principles of European Tort Law (PETL). Obsah diplomové práce je rozdělen do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty tématu. První kapitola se zabývá mezinárodními a vnitrostátními prameny práva na ochranu zdraví. V druhé kapitole je popsán koncept práva na ochranu zdraví jako součást práva na ochranu osobnosti a charakterizován je také jeho předmět, obsah a subjekty. Kapitola tři je věnována neoprávněnému zásahu do práva na ochranu zdraví a jeho následkům. Kapitola čtyři se zaměřuje na občanskoprávní odpovědnost, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví a rovněž také na subjekty této odpovědnosti. Závěrečná kapitola se zabývá prostředky, které mohou být při neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví...
|
|
|
Újma na zdraví: komparativní studie
Lachváčová, Zuzana ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Shrnutí Újma na zdraví: komparativní studie Diplomová práce se věnuje problematice újmy na zdraví v české, americké a francouzské právní úpravě a judikatuře. Práce se zabývá jednotlivými nároky vzniklých z újmy na zdraví a popisuje kritéria a způsoby odškodňování těchto nároků. Diplomová práce je rozdělena do třech kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a subkapitoly. První polovina diplomové práce popisuje úpravu újmy na zdraví v českém právu. Tato část práce se zaměřuje na předpoklady, které musí být splněny, aby vznikla povinnost k náhradě újmy na zdraví. Dále popisuje újmu na zdraví a její dílčí nároky, které lze odškodnit, a popisuje určování výše této kompenzace dle Metodiky Nejvyššího soudu. Závěrem této části se práce zabývá újmami na zdraví, které vznikly při poskytování lékařské péče. Druhá polovina práce se člení na dvě části, první část se zabývá americkou právní úpravou náhrady újmy na zdraví a druhá část se věnuje francouzské právní úpravě tohoto institutu. V kapitole věnované americkému právu práce popisuje jednotlivé typy náhrad újmy na zdraví, které se rozvinuly ve Spojených státech amerických. Práce poukazuje na složitost dokazování vzniku újmy a na určení výše její kompenzace na vybraných rozhodnutích amerických soudů v medicinsko-právních sporech. Závěrečná kapitola se zabývá...
|
|
|
Odpovědnost za škodu na životě a zdraví v pracovněprávních vztazích
Čadská, Silvie ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Odpovědnost za újmu na životě a zdraví v pracovněprávních vztazích (Abstrakt) Tato rigorózní práce pojednává komplexně o odpovědnosti zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci - tedy za újmu na životě a zdraví zaměstnance. Pro vznik odpovědnosti zaměstnavatele jakožto škůdce se předpokládá existence pracovněprávního vztahu, tedy vztahu založeného pracovní smlouvou, nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Práce obsahuje pojednání o základních institutech odpovědnosti zaměstnavatele zejména ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy a majetkové škody. V souvislosti s odpovědností zaměstnavatele je třeba posuzovat následující instituty zákonem v právním řádu zakotvené jako jsou prevence a předcházení rizikům na pracovišti, pracovní úraz a nemoci z povolání, rozsahu náhrady škody až po definice dílčích záležitostí jako je cesta do práce atp. V textu je popsána systematika jednotlivých náhrad a možnost jejich uplatnění zaměstnancem. Text práce se nezaměřuje na pouhý popis stávající právní úpravy, ale doplňuje jednotlivé instituty o krátké případové studie z praxe, na kterých se mj. odráží, zda právní úprava skutečně pružně reaguje na potřeby pracovního trhu. Jedna samostatná kapitola je věnována také porovnání dvojkolejnosti úpravy odškodňování za úrazy v režimu občanskoprávním a...
|
|
|
Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy
Vosečková, Lucie ; Růžička, Květoslav (oponent)
196 Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy Abstrakt Práce se zabývá otázkami spojenými s právní úpravou nemajetkové újmy vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta se v posledních deseti letech dostává do popředí zájmu, zejména evropských institucí. První část práce je věnována obecnému teoretickému vymezení nemajetkové újmy jako takové a jednotlivým druhům nemajetkové újmy, které mohou při letecké přepravě vznikat. Těmi jsou újma na zdraví, emocionální újma způsobená prožitým stresem nebo jinak nekomfortní situací, a nemajetková újma způsobená tím, že se cestující kvůli zpoždění, zrušení letu nebo odepření nástupu na palubu nedostane včas na místo určení. Druhá část práce je věnována srovnání úpravě náhrady nemajetkové újmy v právní úpravě České republiky a Spojených států amerických, a to vývoji institutu nemajetkové újmy a náhrady této újmy. Pozornost je věnována zejména jednotlivým titulům, které jsou dle příslušné právní úpravy nahrazovány a porovnání výše náhrady nemajetkové újmy v rozhodování soudů obou zemí. Třetí část je věnována úpravě nemajetkové újmy a její náhradě, vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta je v současnosti na mezinárodní úrovni upravena ve Varšavské úmluvě, resp. Varšavském systému a v Montrealské úmluvě, na úrovni...
|
host ::
RSS.